„Nový stavební zákon není úplně nový, je to novela původního zákona. Měl by přinést nástroje, které se osvědčily v Polsku. Tedy přenést územní plánování do samostatné působnosti, umožnit zkrácené pořizování územních plánů a jejich změn, odlehčit obcím od zbytečné byrokracie. Technické povolování staveb by se mělo zjednodušit a zkrátit, přenést do profesionální státní správy, kde úředníci budou posuzovat stavbu z technického pohledu. Snažíme se oddělit politickou kontroverzi od technické roviny,“ popisuje Hana Landová.

Pokud by na jaře proběhlo schválení v obou komorách parlamentu, počítá se s účinností již od července 2026, v reálu by se ale první změny projevily až v lednu 2027 a komplet zákon by byl funkční o rok později. Jaké změny by přinesl?

„Změní se toho hodně. Nový stavební zákon integruje razítka a pro malé stavebníky to znamená konec měsíců obíhání po úřadech. Některá razítka zůstanou, například pro kulturní památky, ale osvobodí se stavby, které nejsou památkami. Dohodli jsme se například s ministerstvem zemědělství, že povolení k nakládání s vodami se zruší. Úspory času a peněz při projektové dokumentaci pomohou zejména malým stavebníkům,“ říká vládní zmocněnkyně.

Stavební úřady čekají změny
Stejně tak pro větší stavby nad deset tisíc metrů čtverečních vznikne zrychlený systém, který by měl nastartovat stavby bytovek. Těch chybí v krajských městech tisíce, obzvláště v Praze. Nový má být i systém stavebních úřadů. Těch je dnes zhruba šest stovek, ale část není vůbec personálně obsazená a stovka úřadů má jen jediného zaměstnance.
Vláda proto počítá s tím, že jim vylepší platové tabulky a zjednoduší předpisy na jejich personální nábor. Nově budou stavební úřady v obcích s rozšířenou působností a také na menších obcích, kde bude možnost úřad personálně obsadit. Metodicky pak úředníky povede centrální stavební úřad, aby odpadl dnešní stav, kdy v podobných věcech úřady rozhodují různě.

Celý článek a videopodcast najdete na webu Denik.cz.