(Předběžnou zprávu Vyhodnocení povodně v září 2024 naleznete pod článkem.)
Loňskou zářijovou povodeň způsobila tlaková níže Boris postupující ze Středomoří nad střední Evropu, která narazila na blokaci pohybu tlakové výše nad východní Evropou. Tento faktor zastavil postup tlakové níže a intenzivní srážky na jejím frontálním rozhraní. Podrobněji se tomu věnuje Informace ČHMÚ o hydrometeorologických aspektech povodně v září 2024.

Informace ČHMÚ umožnily včasné vydání výstrahy signalizující extrémní ohrožení, což vedlo k rychlé aktivaci ochranného systému a k přípravným opatřením. Díky včasnému uvolnění prostoru ve vodních nádržích bylo možné zmírnit povodňové průtoky, v některých případech až o 80 %. To ochránilo území pod vodními díly a zajistilo bezpečnost významných vodních děl.

Pro přípravu vodohospodářů a povodňových orgánů je včasná předpověď klíčová. Do budoucna bude nutné zlepšit komunikaci a interpretaci výstrah, aby byly efektivně předány veřejnosti. Tomu by měl pomoci nový zákon o veřejné hydrometeorologické službě, který začal platit od začátku letošního roku. Kromě jiného upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami Integrovaného záchranného systému (IZS) při mimořádných událostech nebo krizových situacích.

Vzhledem k vysokému množství srážek došlo během povodně k vyčerpání retenční schopnosti povodí a přirozené kapacitě koryt. V nejvíce postižených územích dosáhly povodně výrazně větší doby opakování než stoleté. V návaznosti na vydané výstrahy byly záhy aktivovány povodňové a krizové orgány na všech úrovních, nasazeny složky IZS a též Armáda ČR. Vysoká připravenost složek IZS a neziskových a dobrovolnických organizací se projevila zejména v efektivních přípravných a zabezpečovacích pracích.

Zlepšit se podle Předběžné zprávy musí efektivní koordinace mezi resorty v oblasti prevence katastrof. Společnost často očekává, že stát zajistí ochranu před povodněmi, opomíjí ale odpovědnost obcí a jednotlivců za ochranu majetku. 

Vzhledem ke složitosti a časové náročnosti realizace protipovodňových opatření v ČR připravilo Ministerstvo životního prostředí návrh novely vodního zákona, která usnadňuje výstavbu protipovodňových staveb a stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.

Předběžná zpráva, předložená Vládě ČR v dubnu 2025, shrnuje doposud zpracovaná vyhodnocení. Finální výsledky včetně konečných škod budou prezentovány vládě v podobě Závěrečné zprávy Vyhodnocení povodně v září 2024 do 30. září 2025.

(Zdroj a více podrobností: tisková zpráva MŽP zde)