5. 11. 2025
Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) v kombinaci se starším lokálním agendovým systémem používá 429 z celkových 652 stavebních úřadů v Česku. Dalších 223 úřadů pracuje se systémy DSŘ bez technologického bypassu. Téměř polovina uživatelů portálu stavebníka uvedla v podzimním průzkumu společnosti CEEC Research zlepšení jeho funkčnosti. Ze stejného průzkumu vyplývá také vyšší spokojenost s ISSŘ – samosprávy a stavební úřady ho ohodnotily známkou 4,56 bodu z deseti možných. Ministerstvo pro místní rozvoj se soustředí na přípravu cílového řešení DSŘ, udržitelný rozvoj současných systémů a posílení jejich hardwarové infrastruktury. Na konci října resort vyhlásil výzvu, ve které vyčlenil 24,5 milionu korun z Národního plánu obnovy a státního rozpočtu na podporu využití nástrojů umělé inteligence na stavebních úřadech. Pomohou například s analyzováním podkladů žádostí nebo kontrolou jejich úplnosti.
Většina stavebních úřadů aktuálně vede stavební řízení ve svých lokálních agendových systémech VITA a VERA. Pro stahování žádostí a dokumentace z Informačního systému stavebního řízení využívají datové rozhraní označované jako technologický bypass. S jeho postupným nasazením na úřadech MMR začalo v únoru tohoto roku. Z celkem 652 stavebních úřadů v Česku jich toto propojení aktuálně používá 429, dalších 223 pracuje čistě v Informačním systému stavebního řízení. V průzkumu CEEC Research ze září a října uživatelé z řad samospráv a stavebních úřadů stav ISSŘ ohodnotili v průměru 4,56 bodu z 10 možných. Ještě v červnu letošního roku byla průměrná známka jen 3,40 bodu. Systémy hodnotilo 631 respondentů. „
Technologický bypass byl důležitý krok, který postupně pomohl zprůchodnit a stabilizovat stavební řízení v Česku, stále se ale jedná pouze o dočasnou a nedokonalou nápravu. Poučili jsme se nejen z výsledků auditu projektu digitalizace a nové řešení od začátku připravujeme v úzké spolupráci se zástupci velkých i malých stavebních úřadů, projektantů a dalších uživatelů. Před spuštěním v roce 2028 také počítáme s dostatečně dlouhou fází testování a školení,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Kromě nasazení bypassu MMR pokračovalo v takzvaném udržitelném rozvoji informačních systémů DSŘ – postupně doplňuje klíčové funkce podle požadavků uživatelů. V polovině října se v ISSŘ jednalo například o úpravu výsledků řízení, aby lépe odpovídaly legislativě nebo vylepšení funkce postoupení spisu. V dalších měsících se vývoj zaměří na umožnění online nahlížení do spisu nebo přenášení výsledků řízení a dokumentů přes technologický bypass zpět do ISSŘ. Na portálu stavebníka se pracuje na rozšíření okruhu informací o řízeních uživatelů a integraci Registru zastupování, která zjednoduší správu žádostí právnických osob.
„Příprava cílového řešení DSŘ má samozřejmě prioritu, zároveň se ale snažíme co nejvíce usnadnit práci se stávajícími systémy. Zrychlili jsme služby helpdesku a posilujeme hardwarovou infrastrukturu, což zvýší spolehlivost a stabilitu,“ prohlásila vrchní ředitelka sekce IT na MMR Eva Pavlíková. Od spuštění systémů DSŘ v červenci 2024 obdržel helpdesk přes 18 400 požadavků, přičemž zhruba 18 200 jich už je uzavřeno. Například v týdnu od 6. do 12. října přibylo 178 nových požadavků a za stejnou dobu se jich více než 44 % podařilo uzavřít. Helpdesk reaguje v průměru za 10 hodin od podnětu. Pokud vyřešení nevyžaduje servisní zásah, je požadavek uzavřen za téměř 11 hodin od první reakce.
Při přípravě cílového řešení DSŘ resort
vychází z architektury navržené Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která se opírá o analýzu požadavků a potřeb uživatelů.
„Pokračujeme v předběžných tržních konzultacích, na kterých si s dodavateli z okruhu IT firem upřesňujeme vzájemná očekávání a možnosti. To nám pomůže realisticky nastavit nové veřejné zakázky na digitalizaci stavebního řízení a zvýšit pravděpodobnost, že výsledkem budou intuitivní systémy, které uživatelům ulehčí práci. Necháváme si také dostatečný manévrovací prostor i pro případ, že dojde ke změnám ve stavebním zákoně,“ vysvětlila Pavlíková.
V průzkumu CEEC Research mezi uživateli ISSŘ ze září a října uvedlo 38 % respondentů, že největší potíže v práci stavebních úřadů v současnosti způsobuje jejich nedostatečné personální obsazení. Stav systémů DSŘ označilo za největší problém 18 % a platové ohodnocení zaměstnanců 16 % účastníků průzkumu. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že výrazné nebo částečné zlepšení by mohl přinést rozvoj nástrojů umělé inteligence na stavebních úřadech.
„Automatizace a využití umělé inteligence budou v budoucích systémech DSŘ přirozeně hrát velkou roli, rádi bychom ale jejich služby nabídli stavebním úřadům už teď. Od poloviny října se mohou hlásit do výzvy, ve které na přípravu těchto nástrojů na míru získají až milion korun z Národního plánu obnovy. Brzy tak může umělá inteligence pomoci například s kontrolou žádostí a dokumentace. Zatím zájem úřadů spíše testujeme, připraveno máme celkem přes 24 milionů korun,“ dodala Pavlíková.
Na tomto
odkazu a v příloze vpravo najdete přehled všech běžících i už ukončených smluv, které se týkají systémů digitalizace stavebního řízení a Národního geoportálu územního plánování. Na tomto
odkazu dále najdete detailní informace o výzvě na podporu použití umělé inteligence na stavebních úřadech.