„Z výsledků je patrné, že systém se postupně vyvíjí a některé problémy, které trápily uživatele v počátcích, se daří řešit. Zároveň ale platí, že digitalizace zatím nepřináší takovou úlevu a zrychlení, jaké od ní úřady očekávaly. Zásadní nedostatky se přesouvají od technického stavu digitalizace do personální oblasti a nedostatku lidí. S tím by mohlo pomoci zavedení umělé inteligence do celého procesu,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.

Portál stavebníka, který slouží pro elektronické podání žádostí, komunikaci se stavebními úřady a nahrávání projektové dokumentace, měl po svém spuštění v roce 2024 řadu technických problémů. Po zásazích Ministerstva pro místní rozvoj, včetně zavedení tzv. bypassového řešení, se podle průzkumu situace částečně stabilizovala. „Dobře si uvědomujeme, že současný stav není ideální. Provozní potíže i nedostatky agendového systému ukazují, že stále nejsme v bodě, ve kterém chceme být. Zavedli jsme technologický i legislativní bypass, který řeší akutní problémy a pomohl stavební řízení zprůchodnit. Také jsme se poučili z technického auditu. Nové plně funkční řešení pro rok 2028 stavíme na požadavcích uživatelů a s dostatečnou rezervou na testování i školení. Naším cílem je, aby digitalizace přinesla skutečné zrychlení práce a systém byl pro uživatele co nejpřívětivější,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Z odpovědí respondentů vyplývá, že 48 % z nich vnímá systém jako funkčnější než v loňském roce, 44 % nepozoruje výraznou změnu a pouze 8 % hodnotí jeho stav negativně. I přes zlepšení ale 67 % úřadů uvádí, že portál funguje stále „s obtížemi“. Pouze 16 % hodnotí provoz jako bezproblémový a dalších 12 % uvádí potíže jen u některých částí systému.

Podle respondentů zůstávají hlavními překážkami komplikované přihlašování, nefunkčnost systému pro právnické osoby, ztráty dokumentů nebo nepřehledné formuláře. Polovina oslovených úřadů uvedla, že se stavební řízení po spuštění digitálního systému spíše zpomalilo. Třetina nepozoruje změnu a jen 6 procent zaznamenalo zrychlení oproti předchozímu stavu.

Do budoucna však úřady věří v potenciál umělé inteligence, která by mohla efektivitu zvýšit. Více než polovina respondentů se domnívá, že AI může práci stavebních úřadů významně zjednodušit, a 42 % z nich odhaduje, že by nové nástroje mohly zrychlit procesy o 20 až 40 procent.

„Zájem o moderní technologie mezi úředníky roste, a to je pozitivní signál. Digitalizace je běh na delší trať, ale ochota lidí učit se novým postupům je klíčem k jejímu úspěchu,“ uzavírá Michal Vacek. Podle průzkumu by si 83 procent úřadů přálo, aby zaměstnanci absolvovali školení v základním používání AI a digitálních nástrojů.

Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, by mohla být AI dobrým pomocníkem pro stavební úřady, které se stále potýkají s nedostatkem úředníků: „Možnost generování rozhodnutí a vyjádření pomocí AI by jim mohlo výrazně usnadnit a zrychlit práci. Je ale nutné zmínit, že kontrola ze strany příslušného úředníka je a bude vždy nutná. Rovněž je nutné vyřešit systém zabezpečení celého systému, aby nemohl být napaden zvenčí. Obecně vnímám možnosti AI v blízké budoucnosti pozitivně.”

Průzkum CEEC Research (631 respondentů zástupců měst, obcí, krajů a stavebních úřadů)

Jak hodnotíte funkčnost Portálu stavebníka ve srovnání se stavem krátce po zavedení DSŘ (červen 2024)?

Portál stavebníka podle Vás:

Mohl by podle Vás rozvoj nástrojů umělé inteligence zrychlit a zjednodušit práci stavebních úřadů?