Jedním z hlavních témat byl Jednotný národní rámec pravidel a postupů. Ten má do budoucna odstranit rozdíly mezi jednotlivými programy a nastavit srozumitelná, jednotná pravidla pro všechny, kdo s evropskými fondy pracují. Cílem je vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro úřady i žadatele. Nově nastavený systém má výrazně zjednodušit orientaci v podmínkách dotací a omezit zbytečné administrativní úkony.

Do konce roku 2027 dojde k finalizaci všech pokynů, které doplní moderní monitorovací systém. Ten pomůže sjednotit postupy kontrol a auditů a omezit situace, kdy si jednotlivé instituce pravidla vykládají odlišně. Výsledkem má být rychlejší vyřizování žádostí a méně administrativní zátěže.

„Sjednocení pravidel napříč všemi programy je nezbytným krokem k tomu, aby bylo využití prostředků pro žadatele přehlednější a snadnější. Je potřeba omezit zbytečnou byrokracii a zajistit, aby např. kontroly postupovaly podle stejného metru,“ uvedl vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Stanislav Schneidr.

Dalším bodem diskuze byl Národní a regionální partnerský plán pro období 2028 až 2034. Nový systém financování klade důraz na efektivitu a provázanost podpory. Plán popisuje nový systém financování z fondů EU, který klade vysoké nároky na efektivitu a provázanost jednotlivých oblastí podpory.

Dosavadní roztříštěnost má nahradit přehlednější struktura s jedním hlavním fondem, který bude zastřešovat jednotlivé oblasti podpory. To má přispět k lepší koordinaci investic a srozumitelnějšímu nastavení celého systému. Nově se zavádí výkonnostní financování, které je pevně vázáno na plnění konkrétních milníků a cílů místo dosavadního proplácení výdajů. To znamená, že důležitější, než samotné čerpání bude reálný přínos projektů, například pro rozvoj obcí, dostupnost služeb nebo kvalitu života. Systém zároveň více počítá s využitím návratných forem financování. Cílem je využívat evropské prostředky efektivněji a dosáhnout většího dopadu za stejné peníze.

„Dosavadní zkušenosti potvrzují, že příliš široký rozptyl podpory do mnoha drobných oblastí oslabuje jejich celkový dopad. Proto se nyní v úzké spolupráci s regionálními a místními partnery zaměřujeme na nosná témata, která mají potenciál přinést viditelnou a dlouhodobou změnu v kvalitě života občanů, a to díky třístupňové struktuře přípravy, do které se zapojí všechny úrovně od vlády, přes ministerstva až po územní a hospodářské a sociální partnery či zástupci neziskového sektoru. V praxi tak naplňujeme široký partnerský přístup,“ doplnil Stanislav Schneidr.

Oba materiály nyní čeká vypořádání připomínek od ostatních úřadů a partnerů. Ministerstvo pro místní rozvoj následně předloží finální podobu návrhu priorit pro podporu z Plánu vládě do konce června letošního roku. Včasná příprava je nezbytná pro úspěšné vyjednávání s Evropskou komisí a zajištění plynulého startu nového programového cyklu. Současně probíhají i jednání o podobě budoucí evropské legislativy, která konečná pravidla pro čerpání fondů EU po roce 2027 určí.