Regiony příležitostí představují území s mimořádným potenciálem i specifickými výzvami, které si zasluhují cílenou a koordinovanou podporu státu. Těmito návrhy cílí na posílení role státu jako aktivního partnera v rozvoji těchto regionů. Ve třetí části TO DO listu je základním předpokladem úspěchu efektivní spolupráce institucí v území, větší zapojení obcí a místních aktérů a systémová podpora prostřednictvím legislativních nástrojů. Zvláštní důraz klade na oblasti s vyšším výskytem hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ), kde chce stát cíleně posílit koordinaci, integraci a nabídku nástrojů regionální politiky. „Stát nemůže jen přihlížet, jak některé regiony zaostávají. Musíme aktivně podporovat místa, kde se potenciál zatím nevyužívá naplno. Právě proto posilujeme spolupráci mezi institucemi jako CzechInvest, Agentura pro Podnikání a Inovace nebo Centrum pro regionální rozvoj, podporujeme větší roli obcí a připravujeme Zákon pro Regiony příležitostí, který umožní cílené a dlouhodobé řešení problémů v těchto územích. Nejde jen o investice, ale o systémovou změnu přístupu k regionálnímu rozvoji,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Zlepšení role státu při rozvoji Regionů příležitostí

Plán pro Regiony příležitostí usiluje o efektivnější podporu rozvoje území prostřednictvím lepší koordinace státních institucí v regionech, zejména v HSOÚ. Cílem je posílit spolupráci mezi aktéry jako CzechInvest, Agentura pro Podnikání a Inovace (API), Centrum pro regionální rozvoj (CRR), Státní fond pro podporu investic (SFPI) nebo Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). A to včetně jejich fyzického propojení a formální spolupráce. Přispěje to k větší synergii projektů, výměně informací a snížení duplicit.

Zároveň resort prosazuje, aby Regiony příležitostí získaly cílenou podporu i na evropské úrovni, a to nejen v rámci politiky soudržnosti po roce 2028+. Důraz se klade na aktivní komunikaci zájmů těchto území směrem k EU. Podpora větší role společenství obcí a Místních akčních skupin (MAS) zahrnuje například v integraci osob ze zahraničí skrze metodickou a finanční podporu komunitních projektů. V rámci HSOÚ se navrhuje navýšení kapacit krajských koordinátorů podle specifik jednotlivých regionů. Tím se zvýší schopnost státu aktivně podporovat rozvoj těchto území a zároveň vytvoří nová kvalifikovaná pracovní místa. Resort dále usiluje o zlepšení dostupnosti dat o regionálním rozvoji, zejména pro porovnání situace v jednotlivých Regionech příležitostí. Cílem je větší otevřenost dat alespoň na úrovni obcí s rozšířenou působností.

Na tuto snahu navazuje i podpora dostupnosti veřejných služeb v ohrožených regionech. Kvůli centralizaci dochází k rušení poboček institucí jako Česká pošta nebo Úřad práce, což zhoršuje obslužnost a prohlubuje rozdíly mezi územími. Důležitá je proto podpora rozvoje integrovaných center služeb, mobilních a digitálních forem poskytování i převod agend na místní subjekty při zachování státních standardů. Zároveň je nutné zajištění adekvátního financování přenesené působnosti, kterou samosprávy zajišťují stále více, často bez odpovídajících prostředků. Navrhuje se také zavedení povinných kompenzací obcím za velké instalace obnovitelných zdrojů energie, které přinášejí dopady na místní prostředí i infrastrukturu.

Zákon pro Regiony příležitostí a další legislativa

Dalším cílem Plánu pro Regiony příležitostí je zařazení Zákona pro Regiony příležitostí do legislativního plánu resortu a následně i do Plánu legislativních prací vlády na rok 2026. Mnoho opatření vyžaduje legislativní řešení, a tam, kde je to účelné, je vhodné sloučení do samostatného zákona. Ten bude nositelem specifického přístupu k Regionům příležitostí. Zařazení Zákona pro Regiony příležitostí do legislativního plánu umožní diskusi nad opatřeními a jejich dopady na úrovni ministerstev a zahájení legislativního procesu.

Podpora návrhu novely Zákona o obcích ukotvuje rámec spolupráce mezi obcemi a MAS. Novela přinese právní rámec a standardizaci této spolupráce. MAS představují síťově propojené subjekty s hlubokou znalostí místních podmínek a sehrávají klíčovou roli v aktivizaci komunit a čerpání evropských fondů. V neposlední řadě se v rámci legislativy řeší i Zákon o podpoře bydlení, který souvisí se zajištěním dostatečné nabídky sociálního bydlení.

Další legislativní změny se týkají usnadnění výstavby kanalizací a čistíren v menších obcích, a to jak v podobě centrálních řešení, tak možností decentralizovaných čističek odpadních vod s ohledem na místní podmínky a limity. Jde o průřezovou agendu, která vyžaduje spolupráci několika resortů. Usiluje se také o zjednodušení legislativy v oblastech jako stavebnictví, životní prostředí nebo veřejné zakázky. Cílem je snížit administrativní zátěž, zrychlit povolovací procesy a umožnit obcím větší flexibilitu při přípravě investičních projektů. Tím se sníží náklady a závislost na externím financování.

MMR na základě požadavků ostatních resortů, krajů a obcí zvolí ta opatření, která mají největší potenciál pozitivního dopadu a zároveň je možné je realizovat v dohledné době. Výsledky resort představí v září na jednání Výboru pro regionální politiku. Už během sběru dat a vyhodnocení se některá navrhovaná opatření dostala do fáze realizace. Resort bude seznam pravidelně aktualizovat podle zpětné vazby a zkušeností z regionů a stane se také jedním z podkladů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje 2028+. 

Kompletní aktuální verzi TO DO listu Plánu pro Regiony příležitostí najdete zde.