Výjezd zahájil ministr v Zábřehu, kde ho ředitel ZUŠ Petr Doubrava provedl prostory, které procházejí rozsáhlou modernizací. Škola tady realizuje projekt „Pořízení digitálních technologií pro výuku v ZUŠ Zábřeh“ financovaný z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Na projekt v hodnotě téměř 14 milionů korun, přispěl více než polovinou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR). Modernizace ZUŠ je zaměřena na zkvalitnění vzdělávací infrastruktury a rozvoj digitálních dovedností žáků ve všech oborech školy – hudebním, výtvarném, tanečním i literárně-dramatickém.

Součástí projektu je vybudování nahrávacího a multimediálního studia, nového grafického ateliéru a pořízení koncertního křídla Steinway & Sons do koncertního sálu. Práce budou dokončeny na konci letošního roku. „Podpora regionálních projektů, které přinášejí konkrétní výsledky pro vzdělávání a komunitní život, je jednou z priorit ministerstva. V Zábřehu vidíme skvělý příklad toho, jak evropské prostředky pomáhají rozvíjet talent dětí a posilovat roli školy jako kulturního centra města,“ uvedl ministr.

Další zastávkou ministra Petr Kulhánka byly Hanušovice, kde se setkal se starostou Markem Kostkou a zástupci MAS Horní Pomoraví. Hovořilo se o připravovaném projektu družstevního a nájemního bydlení, který má pomoci udržet mladé rodiny v regionu. Na poli práce se sociálním vyloučením se v Hanušovicích významně angažuje samospráva. Vedení města aktivně využívá dostupné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, ale realizuje také vlastní projekty, např. H-point, což je integrovaný projekt sociálního začleňování.

Hanušovice jsou příkladem regionu, kde se obnova po povodních propojuje se strategií Regiony příležitostí, a toto téma nemohlo na jednání chybět. Cílem je posílit dostupné bydlení, vzdělání i sociální soudržnost a podpořit dlouhodobý rozvoj strukturálně postižených oblastí.

Poslední zastávkou ministra Kulhánka byl Jeseník, kde jednal se starosty z regionu. Hlavním tématem byla především obnova obcí po povodních. V reakci na podněty z terénu připravuje MMR úpravy v programu Živel 1, které mají usnadnit a urychlit obnovu postižených obcí. „Změny v programu Živel 1, které připravujeme, jsou přímou odpovědí na potřeby a zkušenosti obcí. Chceme zajistit, aby měli starostové dostatek času i finančních prostředků na kompletní obnovu. Proto prodloužíme příjem projektů o rok, a to do 31.12.2026, realizace až do roku 2033 a zvýšíme podporu pro kraje z 60 % na 70 %,” řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň.
 
Diskuze se okrajově dotkla také přeshraniční spolupráce s Polskem v rámci programu Interreg Česko–Polsko, kde MMR plní roli řídicího orgánu. Zaměřila se na projekty, které posilují integrovaný záchranný systém, ochranu přírody a rozvoj cestovního ruchu. Příkladem je společný projekt obcí Zlaté Hory a Głuchołazy, který reaguje na nedostatečné kapacity hasičských jednotek po povodních v roce 2024. Další úspěšný projekt propojuje Agenturu ochrany přírody a krajiny Olomouc, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a Regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Wroclawi za účelem zlepšení stavu chráněných území v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku.

Návštěva ministra Petra Kulhánka v Olomouckém kraji ukázala, že rozvoj regionů nelze řešit jednorázově – vyžaduje kombinaci investic do vzdělávání, infrastruktury, bydlení i spolupráce napříč hranicemi. MMR proto klade důraz na aktivní zapojení místních aktérů a na opatření, která mají reálný dopad na kvalitu života obyvatel. „Naším cílem je, aby podpora regionů nebyla jen o číslech v rozpočtu, ale o konkrétních změnách, které lidé pocítí ve svém každodenním životě. V Olomouckém kraji vidíme, že když se spojí místní iniciativa s cílenou podporou státu, vznikají projekty, které mají smysl,“ uzavřel ministr Kulhánek.