„Energetika se stala velkým politickým tématem a bude jím i nadále,“ uvedl při zahájení místopředseda Svazu Miroslav Žbánek, podle nějž je klíčové, aby samosprávy měly jistotu dostupných a stabilních dodávek energie. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek připomněl, že MMR podporuje obce prostřednictvím programů na snižování energetické náročnosti a využívání obnovitelných zdrojů. V roce 2026 navíc resort chystá nový úvěrový program Úsporné domy.

Z ministerstva průmyslu a obchodu zazněly informace k balíku novel LEX OZE III a LEX Plyn, jejichž cílem je urychlit a zjednodušit přechod k nízkouhlíkové ekonomice. „Zákony mají zlevnit a zreálnit transformaci energetiky tak, aby byly podmínky nastaveny co nejlépe pro firmy, obce i občany,“ shrnul vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla. Dalším krokem bude rozšíření systému emisních povolenek ETS 2 na dopravu a vytápění budov. Podle Pavla Zámyslického z MŽP může tento systém přinést do roku 2030 až 200 miliard korun, mimo jiné prostřednictvím nového Sociálně klimatického fondu.

Sdílení energie a energetická společenství

Velkou pozornost vzbudil příklad energetického společenství Olomouc, které představil primátor a místopředseda SMO ČR Miroslav Žbánek. Společenství ve formě zapsaného spolku sdružuje město a jeho příspěvkové organizace s cílem zajistit soběstačnost a efektivní využívání energie. „Chtěli jsme, aby systém nebyl neúnosně složitý. Začali jsme konzervativním minimem, ale postupně zapojujeme další partnery,“ uvedl Žbánek. Na spolupráci samospráv a krajských energetických agentur navázal David Matuška, zakladatel Energetické platformy krajů ČR. Od roku 2026 má v rámci projektu vzniknout až 150 sdílených energetických manažerů, kteří budou pomáhat obcím s plánováním a realizací úsporných opatření.

Energie z odpadu a cirkulární ekonomika

O významu moderních zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) hovořil Miroslav Krpec ze skupiny ČEZ. Nové zařízení ZEVO Mělník, které má být uvedeno do provozu v roce 2028/29, zpracuje až 320 000 tun komunálního odpadu ročně a sníží množství odpadu na skládkách o 80–90 %. „Na rozdíl od spalovny odpad nejen likviduje, ale i využívá jako zdroj tepla a elektřiny,“ vysvětlil Krpec. K tématu cirkulární ekonomiky se připojila Soňa Klepek Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, která zdůraznila potřebu dostupných řešení i v oblasti textilu, a Jan Maršák z MŽP představil novinky v rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), zejména pro textil a obuvi.

Možnosti financování a rozvoj infrastruktury

Podle vrchního ředitele Jana Kříže z MŽP bylo v rámci Modernizačního fondu dosud schváleno přes 2000 projektů v hodnotě 6,6 miliardy korun, další výzvy se připravují. Operační program Životní prostředí podpořil už 950 projektů, z toho 770 realizují města a obce. Zástupce ČEPS Zdeňek Hruška upozornil na nutnost investic do přenosové soustavy a včasné komunikace s kraji a obcemi, zatímco EG.D zdůraznila potřebu modernizace distribuční sítě a instalace chytrých měřicích systémů.

Teplo, chlad a nové technologie

V posledním bloku konference zazněly praktické příklady, jak mohou obce využívat nové technologie ve vytápění a chlazení. Jana De Merlier, místostarostka Dolních Břežan, představila projekt teplárenské komunity využívající odpadní teplo z laserových center a čistírny odpadních vod. Podobně Kateřina Šilhová Šafránková, starostka Prahy – Dolních Chaber, uvedla plán napojení nové školní budovy a bytového komplexu na teplo z budoucího datového centra.
„Obce mají být lídry energetické transformace – nejen kvůli úsporám, ale i proto, že inspirují své občany,“ shrnul závěrem Miroslav Žbánek.