1. Proč je vůbec potřeba stavební zákon opět novelizovat?
Povolit stavbu v Česku dnes často trvá roky, u složitějších bytových domů i desetiletí. Proces je složitý, nepřehledný, výsledek nejistý. O tom, že je třeba změna, se mluví již desítky let, ale nikdy se ji nepodařilo dotáhnout do praxe. Důsledkem je nižší tempo výstavby, vyšší ceny a oslabování konkurenceschopnosti, odliv investic, klesající životní úroveň. Novela stavebního zákona má tento stav změnit a konečně posunout české stavebnictví do 21. století.
2. Jaké jsou příčiny toho, že v Česku povolování staveb trvá tak dlouho?
Nejméně čtvrtina stavebních úřadů není dlouhodobě personálně stabilizována a více než třetina úředníků je v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Současně se ale rozšiřuje rozsah agendy. V praxi tak vzniká strukturální nesoulad: stát požaduje více, než je schopen administrativně zajistit.
Tento problém se naplno projevuje v mezinárodním srovnání. Data Eurostatu ukazují, že po roce 2022 došlo v celé Evropské unii k poklesu stavební produkce. Ve většině zemí jde o cyklický vývoj spojený s ekonomickou situací. V České republice je však pokles hlubší a návrat pomalejší, což ukazuje na strukturální problém. Hlavní bariérou u nás není trh, ale povolovací procesy a nadmíra regulací. Proces obsahuje řadu kroků, zapojeno je velké množství orgánů, existuje významný prostor pro interpretační nejistotu. To vede k prodlužování řízení, zvyšování nákladů a nízké předvídatelnosti.
3. Není to už několikátá změna stavebního zákona během krátké doby?
Ano, předchozí dílčí úpravy spoléhaly na řešení digitalizací, ta se nepovedla a strukturální problém nelze řešit jinak než systémovou změnou. Současná novela má za cíl systém stabilizovat a vytvořit podmínky pro rozvoj a profesionální výkon státní stavební správy. Ambicí je vytvořit funkční a předvídatelné prostředí, které nebude nutné každé dva roky znovu opravovat.
4. Co je hlavní změnou, kterou novela stavebního zákona přináší?
Zásadní změnou je princip „jedno řízení, jeden úřad, jedno rozhodnutí“. Skončí sběr desítek razítek, řetězení stanovisek a přehazování odpovědnosti mezi úřady. Rozhodování bude přehlednější, rychlejší a je jasně dané, kdo za výsledek odpovídá. Nadbytečné procesy se ruší, snižuje se procesní náročnost pro stavebníky i úřady, ale i pro přezkum.
5. Jak novela zrychlí povolování staveb v praxi?
Tím, že odstraní duplicity. Co už bylo posouzeno v územním plánu, se znovu neposuzuje ve stavebním řízení. Zároveň se zavádějí jasné lhůty, integrují se stanoviska dotčených orgánů a posiluje se odpovědnost stavebního úřadu za finální rozhodnutí. Zvyšuje se předvídatelnost pro projektování, třeba tím, že nově rozhodným okamžikem pro posouzení je den podání žádosti, nikoliv až datum vydání rozhodnutí. Není totiž možné splnit pravidla platná v budoucnu, aniž bychom je znali, to vede často k dalšímu přepracovávání, tedy zdržení staveb. Úřady často projektu vytýkají nesprávnost, aniž by projektant objektivně mohl vědět, jaká pravidla budou v době vydání povolení platit. V současné době „na první“ pokus projde procesem jen minoritní část žádostí.
6. Neoslabuje novela postavení obcí a krajů?
Naopak, zákon posiluje právo obcí rozhodovat o svém území a výslovně ho uznává jako veřejný zájem. Obce a kraje nově budou pořizovat územně plánovací dokumentaci v samostatné působnosti, mohou tedy efektivněji a rychleji rozhodovat o území, které spravují. Komunální politici tak získají reálnou možnost naplnit své volební sliby v rámci jednoho volebního období – typicky při budování škol, zdravotních či sociálních zařízení. Zmiňme, že takový projekt vždy zahrnuje přípravu územního plánu, vyřízení stavebního povolení a samotnou výstavbu.
7. Proč novela označuje bydlení a velké bytové projekty jako stavby ve veřejném zájmu?
Nedostupnost bydlení patří mezi největší společenské problémy v EU a Česko je na tom ve srovnání s ostatními členskými státy velmi špatně. Nabídka bytů je základním předpokladem pro zajištění dostupnosti bydlení v místech, kde je dlouhodobě neuspokojená poptávka. Vláda zahrnutím hromadného bydlení do veřejného zájmu plní svůj volební slib a zakládá předpoklad pro to, aby hromadné bydlení v povolovacím procesu bylo ve městech a obcích zrovnoprávněno s ostatními veřejnými zájmy, kterými jsou například budování technické infrastruktury nebo dřeviny rostoucí mimo les.
8. Nejde novela na ruku developerům?
Změny pomohou odstraňovat systémové bariéry, nikoliv zvýhodnit konkrétní investory. Rychlejší výstavba znamená více bytů na trhu, což je jediný dlouhodobě udržitelný způsob, jak stabilizovat ceny bydlení. Novela stanoví rovné podmínky pro všechny investory a stavebníky, ať jde o jakéhokoliv občana, veřejný nebo soukromý subjekt.
9. Proč se digitalizace stavebního řízení nespouští okamžitě a naplno?
Systémy nejsou dosud plně funkční. Obsahují řadu systémových chyb, jejichž odstraňování se zatím daří jen částečně. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že nefunkční digitalizace může celý systém paralyzovat. Další pokus o digitalizaci nemůže způsobit další problémy, je potřeba digitální nástroje připravit a společně s úřady a aktéry otestovat.
10. Neznamená to krok zpět v modernizaci?
Ne, jde o realistický a odpovědný přístup. Digitalizace má být nástrojem zrychlení, ne překážkou. Cílem je funkční systém, nikoli formální splnění termínu za cenu chaosu.
11. Neoslabí novela ochranu životního prostředí?
V žádném případě, ochrana přírody zůstává zachována, některé procesy se integrují přímo do rozhodování stavebních úřadů, jiné zůstávají v kompetenci dotčených orgánů, např. v národních parcích jde o Agenturu ochrany přírody a krajiny. V zastavitelných územích se uplatňuje princip přiměřenosti. Zákon brání tomu, aby byla ochrana jednotlivých zájmů zneužívána k neodůvodněnému blokování staveb, a to především v území pro danou výstavbu určeném, současný stav je v mnoha ohledech plýtváním veřejnými prostředky. Často se v praxi v důsledku nejasného rozdělení kompetencí maří náklady na přípravu územních plánů nebo povolení záměrů, při vyjasnění procesů lze tyto náklady šetřit.
12. Kdo ponese odpovědnost za rozhodnutí o povolení záměru?
Odpovědnost nese stavební úřad jako celek. Tím se zvyšuje přehlednost rozhodování a končí přehazování odpovědnosti mezi jednotlivými orgány státní správy.
13. Neomezuje novela práva veřejnosti a spolků?
Debata o právech veřejnosti se vede prakticky nepřetržitě, novela obsahově rozsah práv veřejnosti nemění. Veřejnost má klíčový prostor v územním plánování, kde se rozhoduje o tom, zda a kde se má stavět. Ve stavebním řízení se už řeší především technické provedení schváleného záměru. Novela umožní omezit často zneužívané obstrukční nástroje, aniž by se jakkoliv negativně dotkla smysluplné účasti veřejnosti.
14. Nehrozí, že centralizace rozhodování odtrhne proces od místní reality?
V žádném případě. Jednak místní znalost je zohledněna v územním plánování obcí. Kromě toho úředníci nadále působí v daném území. Detašovaná pracoviště budou zřízena v místech, kde bude díky počtu pracovníků reálné zajistit kvalitně výkon této působnosti. Jednotný úřad umožní jednotný výklad a aplikaci požadavků na stavby; jednotná pravidla, metodiku a právní jistotu. Cílem není centralizace moci, ale odstranění nahodilosti a rozdílných výkladů, na které si v tuto chvíli stěžuje množství stavebníků i projektantů.
15. Jaká je záruka, že se zákon nebude znovu rychle měnit?
Zákon je postaven na zkušenostech z praxe a důrazu na implementaci. Cílem je systém stabilizovat a vytvořit prostředí, které bude dlouhodobě funkční a předvídatelné – pro obce, úředníky i stavebníky. Jakkoliv je nutno si uvědomit, že vývoj práva je založen na objektivních skutečnostech jako je technologický pokrok, změny v právu EU atd.
16. Nevznikala novela narychlo a bez dostatečné odborné a veřejné debaty?
Novela nevznikla „ze dne na den“. Navazuje na několik let odborné debaty
o stavebním právu a na předchozí zkušenosti z praxe. Současná novela reaguje na akutní problémy, které nebylo možné dál odkládat. Paralelně s legislativním procesem probíhají odborné konzultace a metodická příprava, aby byl zákon v praxi srozumitelný a použitelný.
17. Proč nebyl na připomínkování delší čas?
České stavebnictví se nachází ve stavu, kdy další odklady znamenají reálné riziko prohloubení současné krize. Jen během následujících pár let odejde třetina úředníků do důchodu. Bylo nutné jednat rychle a strukturální problémy v maximální možné míře eliminovat, ale ne nahodile. Zákon je proto kombinací rychlé reakce na krizi a dlouhodobě diskutovaných řešení.
18. Vnímáte některá riziková místa v navrhované novele? Může ještě doznat nějakých změn?
Legislativní proces umožňuje podávání pozměňovacích návrhů, to je v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, taktéž Senát může uplatnit své podněty. Panuje shoda na nezbytném požadavku vyřešit současné problémy, novelu není možné dále odkládat. Vzhledem k zapracování podnětů ze strany resortů, samospráv a dalších aktérů dochází ke zpoždění v řádu dnů, na systémovou změnu se ale čeká již 7 let.
19. Nejde o zákon psaný pod tlakem developerské lobby?
Zákon není psaný pro konkrétní skupiny, ale pro funkční systém. Současný stav způsobuje drahotu a nekonkurenceschopnost, nahrává jen těm, kteří mají čas a zdroje čekat dlouhé roky. Cílem zákona je nastavit jasná pravidla, která budou platit pro všechny – od obcí přes drobné stavebníky až po velké projekty.
20. Proč mají mít velké bytové projekty zvláštní režim – není to jasná výhoda pro velké hráče?
Nejde o velikost investora, ale o dopad projektu. V programovém prohlášení vlády je zmíněno zajištění dostupnosti bydlení. Touto novelou tvoříme podmínky pro posílení nabídky bytů. Mezi strategickými stavbami jsou projekty významné z hlediska velikosti a dopadu, to nemůže být např. rodinný domek. Velké bytové celky a veřejná infrastruktura mají zásadní vliv na dostupnost bydlení a fungování měst. Rychlejší povolování těchto staveb je nástrojem řešení bytové krize, nikoli ústupkem lobby.
21. Není novela politickým projektem jedné strany?
Stavební zákon není ideologický projekt, ale reakce na reálný problém, který dopadá na všechny – bez ohledu na politiku. Bydlení, školy, silnice nebo nemocnice nejsou stranické téma. Zákon je postaven na odborných datech a zkušenostech z praxe. Ostatně budujeme model podobný tomu polskému a je zcela neoddiskutovatelné, že Polsko dokázalo Česko v této oblasti výrazně předstihnout.
22. Dotkne se novela i běžných lidí, kteří chtějí stavět nebo rekonstruovat rodinný dům?
Ano – a pozitivně. Zákon výrazně zjednodušuje rekonstrukce a menší stavby, omezuje zbytečnou administrativu a snižuje počet povinností, které dnes drobné stavebníky zatěžují. Cílem je, aby běžné úpravy domů nebyly byrokratickým maratonem.
23. Nebude nový systém složitější pro lidi, kteří nejsou „profesionální stavebníci“?
Naopak. Systém je navržen tak, aby byl přehlednější a předvídatelnější. Méně formulářů, méně paralelních řízení a jasně daná odpovědnost úřadu znamenají, že se
v procesu lépe zorientují i běžní občané.
24. Jsou na novelu připraveni úředníci? Nehrozí chaos v praxi?
Implementaci, metodickou podporu a přechodový režim připravujeme pečlivě a ve spolupráci s resorty, územními partnery a stakeholdery. Cílem je dát úředníkům jasná pravidla, stabilní zázemí a oporu, aby mohli rozhodovat rychleji a s větší právní jistotou. Na přípravu máme dostatek času.
25. Má stát dost kapacit, aby nový systém zvládl?
Zákon je postaven tak, aby systém zjednodušil, nikoli zatížil. Méně duplicitních kroků a jasná odpovědnost snižují nároky na kapacity. Součástí implementace je také práce s personálním zajištěním a metodickým vedením.
26. Nejde zrychlení povolování na úkor kvality rozhodování?
Rychlost není cílem sama o sobě. Cílem je odstranit zbytečné průtahy
a opakování. Kvalita rozhodování se naopak zvyšuje tím, že se posuzují všechny relevantní zájmy najednou a je jasně daná odpovědnost za výsledek.
27. Nepovede novela k nárůstu soudních sporů?
Naopak, věříme že počet soudních sporů bude klesat. Největším zdrojem soudních sporů je dnes nepřehlednost a nejednotná praxe. Jasná pravidla, omezení procesních obstrukcí a důraz na proporcionalitu snižují motivaci k účelovým žalobám. Vylučujeme například žaloby na systémovou podjatost infrastrukturních staveb, lépe definujeme rozsah odpovědností a kompetencí.
28. Co se stane s řízeními, která už běží podle starých pravidel?
Rozběhnutá řízení se dokončí podle přechodných ustanovení tak, aby nebyla zbytečně komplikována nebo vracena na začátek. Cílem je plynulý přechod, nikoli zastavení probíhajících projektů. Správní řízení, která se vlivem novelizace ruší, budou zastavena, případně jejich části budou použity v dalším rozhodování.
29. Jaký bude mít novela dopad na ekonomiku?
Rychlejší a předvídatelnější povolování znamená více investic, rychlejší výstavbu a nižší náklady. To se promítá do dostupnosti bydlení, rozvoje obcí i konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Každý rok, o který se zkrátí příprava staveb, znamená úsporu celospolečenských nákladů v objemu prostředků potřebných na roční investice do místních komunikací. Navíc díky velmi vysokému multiplikačnímu efektu se změna projeví v ekonomice opravdu významně – každá vložená koruna má potenciál vygenerovat trojnásobek.
30. Co když se i tato novela ukáže jako nefunkční?
Novela je postavena na zkušenostech z praxe a důrazu na implementaci, nikoli jen na textu předpisu. Klíčové je průběžné vyhodnocování dopadů a metodická práce s úřady. Právě na to je celý proces nyní zaměřen. Je potřeba si uvědomit naléhavost řešení. Neobsazené úřady a nárůst agend paralyzuje stav již nyní. Nehledáme jen kosmetický zlepšovák, situaci musíme nutně řešit, je již pět minut po dvanácté, protože s nepovedenou digitalizací se problém znásobil, což je doložitelné oficiálními statistikami.
31. Neoslabuje novela ochranu památek?
Nikoliv, ochrana památek zůstává zachována a zjednodušuje se procesní režim. Novela vychází z návrhů novel Ministerstva kultury, které byly vedeny cílem opustit předrevoluční principy této právní úpravy. Novela chrání nemovité památky, rezervace a zóny i jejich ochranná pásma. Upravuje však procesy tak, aby byly přehlednější, předvídatelnější a časově zvládnutelné. Cílem je chránit kulturní dědictví, aniž by se povolování staveb dostávalo do neodůvodněných průtahů.
32. Neztrácí památkáři svým začleněním do řízení vliv?
Naopak. Odborná role památkové péče zůstává zachována. Ovšem smyslem novely je férově posoudit v rámci jednoho řízení zájem na ochraně památek společně s ostatními veřejnými zájmy, aby nedocházelo ke kolizím a opakovanému blokování rozhodnutí.
33. Neotevírá nový stavební zákon cestu k necitlivým zásahům v historických centrech měst?
Historická centra a památkově chráněná území zůstávají pod zvláštním režimem ochrany. Nový stavební zákon pouze zpřehledňuje procesy a posiluje odpovědnost za rozhodnutí. Cílem není umožnit necitlivé zásahy, ale zajistit, aby ochrana kulturního dědictví fungovala předvídatelně a odborně. Nakonec i podle Ministerstva zahraničních věcí změna lépe reflektuje mezinárodní závazky ČR podle Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy.
34. Proč byl zvolen poslanecký návrh?
Současný stav je neúnosný a dlouhodobě nefunguje – povolování staveb je pomalé, nepředvídatelné a Česko čelí bytové krizi. Už řadu let se mluví o tom, že systém potřebuje ráznou změnu, ale dosud se tato slova nepromítla do praxe. Poslanecký návrh je běžná a zároveň zcela legitimní cesta, jak potřebné změny začít projednávat. Neznamená to obcházení debaty – návrh se standardně projednává ve výborech, v rámci jednotlivých čtení a lze ho upravovat prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Navíc se k projednávání vyjadřují běžně i resorty. Zpochybňovat zákonné postupy není na místě, jsou součástí právního řádu od revoluce. I v minulém období probíhaly touto formou rozsáhlé novelizace např. energetického zákona.
35. Funguje v jiné evropské zemi stejný model – centralizovaný státní stavební úřad a pobočky?
Většina zemí vč. Polska rozhoduje na místní úrovni, ale s jednotnými pravidly, jasnou odpovědností a méně roztříštěným systémem než je v současnosti v ČR. U velkých a strategických staveb je v některých zemích, například v Irsku, rozhodování soustředěno na centrální úroveň. Český návrh tyto principy přizpůsobuje domácím podmínkám. Čistě centralizovaný model, kdy by všechna stavební povolení vydával jeden státní úřad, není v Evropě běžný.
36. Dívá se nový zákon na černé stavby jinak? Změní se něco?
Černé stavby nejsou přípustné ani podle nového zákona. Úprava ale lépe rozlišuje situace, kdy je porušení závažné, a kdy jde o drobné pochybení. Cílem je postupovat důsledně tam, kde je to nutné, a zároveň se vyhnout nepřiměřeně tvrdým sankcím v případech, kdy by nedávaly smysl.
37. Neobává se MMR nárůstu černých staveb, i v místech s ochranou přírody či památek?
Naopak. Zjednodušení a zpřehlednění povolování má snížit motivaci stavět bez povolení. Pokud je legální cesta srozumitelná a časově dostupná, tlak na nelegální výstavbu klesá. V územích se zvláštní ochranou přitom nadále platí přísná pravidla ochrany přírody a památek.
38. Jak vypadá plán dostupnosti bydlení pro toto volební období?
Zajištění dostupnosti bydlení stojí na kombinaci několika opatření. Zahrnuje zrychlení a zpřehlednění povolovacích procesů prostřednictvím nového stavebního zákona, finanční nástroje na podporu výstavby a úzkou spolupráci s obcemi. Cílem je, aby vznikaly skutečné projekty dostupného bydlení a aby samosprávy měly jasné a použitelné nástroje, jak tyto projekty připravovat a financovat.
39. Bude se ještě novela nějak měnit?
Ano, s tím jsme také počítali, je to tak v praxi běžné. Návrh je v legislativním procesu a během projednávání jsou předkládány a diskutovány různé pozměňovací návrhy. Připomínky odborné veřejnosti, samospráv nebo institucí se do návrhu mohou promítnout právě touto cestou. Finální podoba zákona vznikne až po projednání v Poslanecké sněmovně a následně v Senátu.
40. Je možné aplikovat do praxe novelu, vůči které mají výhrady některé odborné svazy?
Je naprosto normální, že u tak velké změny nepanuje stoprocentní shoda. Připomínky odborných organizací i samospráv jsou součástí legislativního procesu a my se jimi zabýváme. Je zjevné, že Česko čelí vážné stavební krizi a současná legislativa dlouhodobě nefunguje. Máme jeden z nejpomalejších povolovacích procesů na světě, velké infrastrukturní projekty se u nás táhnou roky a to všechno oslabuje ekonomiku státu i rozvoj obcí. O potřebě změny se mluví desítky let a odborníci se na ní shodují dlouhodobě. Nikdy se ale nenašla politická odvaha udělat skutečně rázný krok. My jsme dnes v situaci, kdy už si další odkládání nemůžeme dovolit. Novela nepopírá odborné standardy ani ochranu veřejných zájmů, ale snaží se je prosazovat v systému, který bude fungovat v praxi – rychleji, přehledněji a s jasnou odpovědností.