„Tato rozsáhlá změna se dotkne všech samospráv, proto postupujeme pečlivě, diskutujeme se starosty i hejtmany, tajemníky a řediteli krajských úřadů i se samotnými úředníky stavebních úřadů a dotčených orgánů. S těmi všemi bude v kontaktu osm územních koordinátorů MMR, kteří od dubna vyjíždějí do regionů mapovat potřeby jednotlivých území, budou prodlouženou rukou ministerstva a budou zajišťovat odpovědi na všechny možné dotazy samospráv. Chceme stabilní a předvídatelný systém, na kterém bude možné postavit kvalitní implementaci.“
ZUZANA MRÁZOVÁ, ministryně pro místní rozvoj
Informace pro samosprávy o dopadu novely a implementace jednotné státní stavební správy najdete v PREZENTACI (verze k 9. dubnu 2026), viz níže. Obsahuje také odpovědi na nejčastější dotazy ze strany krajů a obcí.
Další dotazy samospráv zodpovíme na adrese zrychleni.vystavba@mmr.gov.cz.
1. Nová struktura stavební správy
Novela přináší čisté rozdělení agend: územní plánování a rozvoj mají být úkolem samosprávy, povolování staveb má vykonávat státní správa. Vzniknout má Úřad rozvoje území, 14 úřadů rozvoje kraje a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností, dle potřeby pak také detašovaná pracoviště v dalších obcích.
Cílem je sjednotit metodiku a rozhodovací praxi, odstranit systémovou podjatost, omezit kompetenční spory a umožnit sdílení kapacit. V roce 2027 má vzniknout Úřad rozvoje území a integrovat agendy z ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí; od roku 2028 má nová struktura fungovat v plném režimu.
2. Silnější postavení samospráv
Právo na územní samosprávu se zařazuje mezi chráněné veřejné zájmy. Obce a kraje mají hájit veřejný zájem na rozvoji svého území a na vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí.
Samosprávy tak získávají silnější oporu pro rozhodování o tom, jak se má jejich území rozvíjet. Jejich role se soustředí na plánování, ochranu hodnot v území a určování dlouhodobého rozvoje.
3. Rychlejší změny územních plánů
Novela zjednodušuje územní plánování, zkracuje některé lhůty a umožňuje jednodušší změny územně plánovací dokumentace. Opravy chyb a zřejmých nesprávností nebude nutné řešit plným opakováním procesu.
Drobné změny tak mají být možné v řádu měsíců, nikoli let. Obce budou moci pružněji reagovat na potřeby obyvatel, investiční záměry i konkrétní situace v území.
4. Férovější vztahy s investory
Obce mají mít silnější roli při koordinaci rozvoje území s veřejnou infrastrukturou a občanskou vybaveností. Důležitější bude také posouzení dopadů nové výstavby na obecní rozpočet a každodenní provoz území.
Cílem je férovější vztah mezi obcí a investorem. Pokud nový rozvoj vytváří nároky na infrastrukturu, služby nebo vybavenost, má být možné tyto dopady řešit včas a předvídatelně.
5. Redukce byrokracie
Novela omezuje zbytečné opakování procesů a zpřehledňuje správní řízení. Zkracují se některé lhůty, zavádí se fikce souhlasu při nečinnosti dotčených orgánů a posiluje se princip, že stejné otázky nemají být posuzovány opakovaně.
Výsledkem má být méně administrativy pro obce, úředníky, stavebníky i občany, rychlejší řízení, jasnější odpovědnost a menší prostor pro průtahy.
6. Konec svévolných blokací rozvoje
Dotčené orgány mají své požadavky uplatňovat co nejdříve a pouze v nezbytném rozsahu. Ochrana veřejných zájmů zůstává zachována, ale má být uplatňována předvídatelněji a přiměřeněji.
Sporné otázky se mají řešit včas, zejména při pořizování územně plánovací dokumentace, aby nepřekvapovaly obec nebo stavebníka až v pozdější fázi povolování.
7. Silnější hlas obcí v povolovacím řízení
Novela posiluje možnost obce uplatňovat námitky k souladu záměru s územně plánovací dokumentací, kterou sama schválila, a k ochraně dalších hodnot na svém území.
Obec může poskytovat předběžnou informaci ke svému stanovisku k záměru. Pokud se má záměr odchýlit od územně plánovací dokumentace, je nově významný i souhlas toho, kdo tuto dokumentaci vydal. To je důležité zejména pro obce, které samy stavební úřad nemají — tedy pro naprostou většinu českých obcí.