Návrh sjednocuje dosud roztříštěnou úpravu zadávání pro veřejné zadavatele, zadavatele sektorových veřejných zakázek a koncesí do jednoho předpisu. Návrh rovněž modifikuje celou řadu dalších tzv. sektorálních předpisů s dopadem do zadávání veřejných zakázek.
Zásadní změnou je volba právní formy v podobě přímo aplikovatelného nařízení (namísto dosud využívané směrnice). Nadlimitní veřejné zakázky by proto již nebyly regulovány primárně vnitrostátním zákonem. K této změně však řada členských států včetně České republiky vyjádřila své výhrady a bude jednou ze zásadních otázek při navazujícím vyjednávání návrhu.
Jako hlavní změny, které návrh přináší, lze uvést zejména:
- důraz na dosahování strategických cílů (podpora konkurenceschopnosti, enviromentální cíle, sociální smír a spravedlivé pracovní podmínky, bezpečnost a odolnost);
- výrazné zjednodušení procedurálních pravidel:
- základním způsobem zadávání má být otevřené řízení s možností zadavatele stanovit konkrétní pravidla postupu,
- zadavatelé dále mohou využít dynamické řízení (upravenou verzi DNS) a za stanovených podmínek inovační řízení a přímé zadání,
- obecná možnost jednání o nabídkách;
- vytvoření systému pro prokazování kvalifikace v rámci celoevropského systému pomocí Evropské podnikatelské peněženky (European Businnes Wallet);
- podrobnější úprava strategického zadávání – zelené zadávání, sociálně odpovědné veřejné zadávání a inovace;
- povinné využití BIM pro veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 25 mil. EUR (s výjimkami);
- podrobná úprava postupů v oblasti bezpečnosti a odolnosti;
- zavedení evropské preference;
- povinné hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti (s výjimkami) s vahou kritérií kvality nejméně 30 % (u plnění s vysokým podílem práce 50 %);
- velmi podrobná úprava digitalizace zadávání včetně vytvoření celoevropského elektronického nástroje (eProcurement platform) a povinných národních a EU datových úložišť pro veřejné zakázky;
- důraz na profesionalizaci a budování kapacit zadavatelů včetně povinné národní strategie.
Návrh bude nyní projednáván ve standardním legislativním procesu v Evropském parlamentu a se zástupci členských států v Radě EU.
Nařízení má nabýt účinnosti 2 roky po jeho publikaci v Úředním věstníku EU. S ohledem na délku legislativního procesu lze předpokládat, že by se tak mohlo stát v letech 2030 či 2031.
Text návrhu v anglickém jazyce zde.
Tisková zpráva Evropské komise zde.